15. 4. 2014

Úryvkové úterý (10) - Ohnivý anděl

Více o projektu ZDE.




Kniha: Ohnivý anděl 
Autor: Yrsa Sigurdardóttir
Série: Tóra Gudmundsdóttir 5
Nakladatelství: Metafora 
Rok vydání: 2013 


Úryvek: Dívka zemřela opuštěná na zledovatělém asfaltu, a když si jí všiml řidič prvního vozu, který tudy po nehodě projížděl, už nedýchala. Mohl být rád, že ji nepřejel, neboť její drobné tělo už bylo zasypáno tenkou vrstvou sněhu. Berglinda opět zavřela oči a třela si je zkřehlými prsty. Jak široké to auto mohlo být? Dva metry? Tři metry? Od dívčina domu k nim to bylo nejméně kilometr, ne-li dokonce dva.Jaký tragický osud, že přecházela silnici přesně v okamžiku, kdy tudy projížděl bezohledný řidič. Berglinda otevřela oči a vyprázdnila sklenici. Ačkoliv se kvůli této nehodě pořád trápila, nebyla hrozná smrt mladé dívky tím nejhorším. Tato tragédie se dala pochopit: tuna oceli a plechu narazila stokilometrovou rychlostí do dívky vážící sotva padesát kilogramů.Důsledek byl naprosto logický.Samozřejmě to byla smutná událost, přesto však součást toho, s čím člověk musí počítat. Mnohem těžší bylo vyrovnat se s tím, co následovalo: dívka, či spíše její duše, se zřejmě rozhodla dodržet slib, že pohlídá Pésiho, a jakmile se setmělo, přicházela. Asi nemohla dojít klidu, neboť zemřela nepřirozenou smrtí. V několika filmových hororech, které Berglinda viděla, se z lidí, jejichž smrt zůstala neobjasněna, stali jacísi fantomové. Zpočátku Berglinda a Hali nechápali, co se děje, a chlapcovo tvrzení, že u něj byla Magga, považovali za důsledek zaslechnutých hovorů o nehodě. Byl ještě příliš malý, aby pochopil, co je smrt. A bylo také naprosto pochopitelné, že Pési Maggu postrádal, hlídávala ho, už když mu byl rok a byl z ní nadšený. Berglindě se však zdálo morbidní, že chlapec neustále opakuje, jak se jí vede špatně a jak pořád naříká. Teprve tehdy nastražila uši a setřásla ze sebe letargii, jež se jí po nehodě zmocnila. A postupně se začaly vršit tak mysteriózní, strašidelné příhody, že už se to nedalo jen tak přejít. Jen co se setmělo, v dětském pokoji se ochladilo a okenní skla se zamlžila. Veškeré pokusy opravit topení byly neúspěšné, instalatér přešlapoval hodinu kolem radiátoru, škrábal se na hlavě a nakonec kapituloval, za což si naúčtoval čtyři hodiny práce. Stará závěsná ozdoba nad chlapcovou postýlkou se otáčela, ačkoliv v místnosti nebyl nejmenší průvan setrvale kolísalo napětí proudu praskaly žárovky a musely se vyměňovat. Jakmile nastal den, vzduch v pokoji se stal tísnivým a nepomáhalo ani otevřít okno. Jako by člověku docházel kyslík a každý nádech zanechával v ústech odpornou kovovou pachuť. Pro všechny takové jevy se dalo najít logické vysvětlení. Dům už měl svoje léta a naléhavě vyžadoval renovaci. Ostatní úkazy se ovšem v žádném případě nedaly svádět na stav domu. Ráno byli Pésiho plyšoví medvídci vzorně srovnaní, ačkoliv večer předtím leželi na jedné hromádce na podlaze. A to nebylo ještě všechno. Pési často v noci náhle vyskočil z postele, ale jeho rodiče mu nemuseli dávat napít, odnášet ho zpátky na lůžko a uklidňovat, protože ho zpravidla našli, jak rozesmátý sedí v posteli a říká jim: "Nemusíte kvůli mně vstávat, Magga na mě dává pozor." Poté ho brali na noc k sobě, což se patrně dívčinu duchovi nelíbilo. Stále se probouzeli, protože přikrývky jim bez zvláštního důvodu pomalu klouzaly na podlahu. Zpod postele se ozývalo škrábání, zprvu sotva slyšitelné, potom stále hlasitější a důraznější. 

 Str. 13 - 14

Žádné komentáře:

Okomentovat